Možná už jste slyšeli o úžasných benefitech půstů a zvažujete je vyzkoušet. Zní to všechno náramně, ale co je na tom pravdy? Jak dlouho se dá vlastně bez jídla vydržet? A je půst vůbec bezpečný? Hladovění a jeho účinky na lidský organismus vzbuzují mnoho otázek. Přestože krátkodobý půst může přinést určité zdravotní výhody, delší hladovění vyžaduje opatrnost. Zjistěte, jaké důsledky může mít hladovění na naše zdraví.
Jak dlouho vydrží naše tělo bez jídla?
Lidské tělo má fascinující schopnost přežít bez jídla po poměrně dlouhou dobu, pokud má k dispozici dostatek vody a alespoň nějaké tukové zásoby. Když má tělo malý nebo i žádný přísun živin, začne jako zdroj energie využívat své tukové zásoby. To může člověka udržet naživu až několik týdnů. Byly dokonce zaznamenány i případy, kdy lidé přežili až 70 dní bez jídla (to ale většina lidí nedokáže). Délka přežití bez jídla je velmi individuální a závisí na okolnostech jako je třeba tělesná hmotnost, genetické dispozice a hydratace.
V průběhu hladovění tělo nejdříve spaluje tuky, aby získalo potřebnou energii. Jakmile vyčerpá tukové zásoby, spouští se proces, kdy tělo pro tvorbu energie spotřebovává vlastní tkáně, včetně svalů a orgánů. To postupně vede až k nevratnému poškození těla, a pokud hladovění trvá déle než 3–4 týdny, hrozí k poškození srdce a následná smrt.
Průměrná doba, po kterou člověk dokáže přežít bez jídla, je tedy přibližně měsíc. Silnější jedinci s většími tukovými zásobami pravděpodobně přežijí déle, zatímco oslabené tělo s horším imunitním systémem bude náchylnější k rychlejšímu poškození a nejspíš nezvládne ani ten měsíc.
Co s tělem udělá hlad?
Hlad je zajímavý stav, jehož dopad na tělo se projevuje již během prvních několika hodin. V první fázi hladovění tělo začne čerpat energii z dostupných zásob glukózy uložených v játrech a svalech jako glykogen. Tento proces probíhá zhruba během prvních 24 hodin. Jakmile se tyto zásoby vyčerpají, tělo se přepne na spalování tuků a proteinů, tedy do tzv. „ketózy“. To vede k tvorbě ketolátek, které slouží jako alternativní zdroj energie pro mozek. Tento proces může vyvolávat pocity únavy, slabosti a celkovou malátnost, typické pro první dva až tři dny hladovění.
Jak hlad pokračuje, tělo začne produkovat méně inzulinu, čímž se dále podporuje lipolýza, tedy rozklad tuků. Tento stav vede k útlumu pocitu hladu, což je důvod, proč se po třech dnech hladovění člověk začíná cítit lépe. Je ale důležité podotknout, že dlouhodobé hladovění může mít na organismus negativní dopady, včetně oslabení imunitního systému a ztráty svalové hmoty.
Účinky hladovění jsou tedy komplexní a závisí na délce trvání a individuálním zdravotním stavu. Zatímco krátkodobý půst může mít určité zdravotní benefity, dlouhodobé hladovění není doporučováno bez lékařského dohledu, zejména pro rizikové skupiny, jako jsou onkologicky nemocní pacienti, těhotné ženy nebo lidé s chronickými potížemi.
Jak na zdravý půst či přerušovaný půst?
Zdravý půst a přerušovaný půst jsou způsoby, jak využít přirozené procesy v těle k podpoře zdraví. Při správném dodržování s sebou půst nese řadu zdravotních benefitů, včetně detoxikace a regenerace střev. Půst trvající maximálně 24 až 36 hodin tělo obvykle zvládá velmi dobře a pro většinu zdravých dospělých lidí je bezpečný. Tento krátkodobý půst podporuje rovnováhu v těle a napomáhá regeneraci, pokud si zajistíte dostatečný přísun tekutin a nemáte zdravotní komplikace. Dobré je zahrnout do příjmu tekutin také mineralizované vody – když se tělo přepne do ketózy, minerály se začnou z těla značně odplavovat a je potřeba je doplňovat.
Přerušovaný půst je mírnější alternativou, která je vhodná i pro ty, kteří by celodenní půst nezvládli. Nejčastěji se doporučuje rytmus 16:8, což znamená konzumaci jídel během osmi hodin a následný šestnáctihodinový půst, který zahrnuje i čas spánku. Tento přístup lze postupně upravovat podle individuálních potřeb, například prodloužením intervalů půstu na 18:6 nebo 20:4.
Metod přerušovaného půstu je spousta, vyzkoušet můžete velké množství různých alternativ. Například metodu 5:2, která spočívá v omezení kalorického příjmu na 500–600 kcal ve dvou dnech týdně, nebo metodu Eat-Stop-Eat, která zahrnuje 24hodinový půst jednou až dvakrát týdně. Každá z těchto metod vyžaduje pečlivé zvážení zdravotního stavu a konzultaci s lékařem, zvláště pokud jde o těhotné ženy, diabetiky nebo osoby s historií poruch příjmu potravy.
