Schizofrenie je komplexní a často nesprávně chápaná psychická porucha, která ovlivňuje přibližně 1 % světové populace. Charakterizuje ji široká škála psychotických symptomů, které zásadně narušují kognitivní funkce, emoční reakce a schopnost jedince fungovat ve společnosti. Tento článek vám pomůže pochopit co to je schizofrenie, vysvětluje její projevy, možné příčiny, rozdělení na jednotlivé typy a možnosti její léčby.
Co to je schizofrenie?
Schizofrenie je vážná duševní porucha, která výrazně ovlivňuje osobnost, způsob, jakým jedinec prožívá svět a vnímá realitu, a také jeho vztahy s okolím. Jedná se o chronickou psychotickou nemoc, která může vést k dlouhodobým změnám. Toto onemocnění mění vnímání reality, zasahuje do osobnosti a ovlivňuje pracovní výkon. Mezi typické psychopatologické projevy patří poruchy myšlení, jako jsou bludy a rozvolněnost myšlenkových souvislostí, poruchy vnímání, které zahrnují halucinace, a poruchy jednání, které se projevují podivným a často nesrozumitelným chováním.
Jak se projevuje schizofrenie?
Schizofrenie se může projevovat mnoha způsoby a rozsah symptomů je velmi široký. Typické symptomy lze rozdělit do kategorií pozitivní a negativní:
Pozitivní symptomy schizofrenie:
- halucinace (nejčastěji slyšení hlasů)
- bludy
- myšlenkové poruchy
- zvláštní chování
Negativní symptomy schizofrenie:
- ztrátu motivace
- plochý nebo neadekvátní emoční projev
- sníženou schopnost plánovat nebo dosahovat cílů
- sociální stažení
- problémy s koncentrací, pamětí a rozhodovacími funkcemi
Co vyvolává schizofrenii?
Příčiny schizofrenie
Schizofrenie ovlivňuje muže i ženy bez rozdílu a typicky se začíná projevovat ve věku mezi 15. a 35. rokem. I když je to méně časté, schizofrenie může postihnout i děti mladší 14 let. Přesné příčiny schizofrenie nejsou úplně jasné, ale víme, že jde o poruchu, při které dochází k abnormálnímu vnímání. Zatímco zdravý mozek selektivně filtruje příchozí podněty, u schizofreniků tento mechanismus selhává. Důsledkem je, že vnímají příliš mnoho podnětů najednou a nejsou schopni je adekvátně zpracovat, což vede k tvorbě alternativní reality.
Schizofrenie pravděpodobně vzniká pod vlivem kombinace genetických predispozic a environmentálních spouštěčů. Genetická složka hraje významnou roli, jelikož riziko onemocnění je vyšší u lidí s rodinnou historií schizofrenie. Ke spouštěčům patří biochemické změny v mozku, zejména v dopaminovém, serotoninovém, glutamatergním a GABAergním neurotransmiterovém systému. Mezi spouštěče, které mohou vyvolat první epizody schizofrenie, patří užívání psychoaktivních látek, jako je marihuana, a intenzivní stresové situace. Výzkum pokračuje v objasňování, jak tyto faktory spolu interagují a přispívají k rozvoji této komplexní duševní poruchy.
Druhy schizofrenie
Schizofrenie se rozlišuje do několika typů na základě převládajících příznaků. Nejčastější formou je paranoidní schizofrenie, dalšími druhy jsou hebefrenní schizofrenie,katatonní, simplexní, reziduální, nebo nediferencovaná. Se schizofrenií spojujeme i postschizofrenní depresi. Pojďme se na to podívat podrobněji:
Paranoidní schyzofrenie
Paranoidní schizofrenie je nejběžnější forma schizofrenie, přičemž je charakterizována především výraznými bludy a halucinacemi. Lidé trpící tímto typem schizofrenie často zažívají pronásledovací bludy, kde jsou přesvědčeni, že jsou sledováni, špehováni nebo jim je nějak jinak ubližováno.
Kromě bludů může u paranoidní schizofrenie docházet i ke sluchovým halucinacím. Pacienti mohou slyšet hlasy, které komentují jejich chování, dávají jim příkazy nebo je kritizují. Tyto hlasy se zdají být velmi reálné a mohou vést k výraznému sociálnímu a emočnímu distresu.
I když jsou hlavními příznaky paranoidní schizofrenie bludy a halucinace, mohou se objevit i další symptomy, jako jsou nepřiměřený hněv, úzkost a zaměření na konflikty. Osoby trpící tímto typem schizofrenie mohou mít tendenci izolovat se od ostatních kvůli strachu a nedůvěře, což může vést k závažným problémům v sociálních interakcích.
Hebefrenní schizofrenie
Obvykle se projevuje v mladém věku mezi 15 a 25 lety a charakterizuje ji infantilní chování, neadekvátní vtipkování, používání vulgarismů a obecně nezodpovědný přístup k životu, což může připomínat prodlouženou pubertu.
Katatonní schizofrenie
Katatonní schizofrenie je relativně vzácný podtyp schizofrenie, který se vyznačuje výraznými poruchami motorického chování. Tato forma může projevit jak extrémní snížení pohybové aktivity, tak výrazný přebytek neúčelných pohybů.
Simplexní schizofrenie
Simplexní schizofrenie je forma schizofrenie, která se postupně rozvíjí a vyznačuje se především negativními symptomy, což znamená, že dochází k postupné ztrátě funkcí a schopností. Tento typ schizofrenie se obvykle projevuje bez výrazných pozitivních symptómů, jako jsou halucinace nebo bludy, což může komplikovat její diagnostiku.
Charakteristické rysy simplexní schizofrenie zahrnují:
- Sociální stažení: Postižené osoby se postupně stáhnou z mezilidských kontaktů a ztrácejí zájem o sociální aktivity a vztahy, což vede k rostoucí izolaci.
- Emocionální otupělost: Pacienti často vykazují omezené emocionální projevy, mohou působit apaticky nebo odtažitě, což omezuje jejich schopnost reagovat na emocionální podněty.
- Snížení motivace: Ztráta motivace k zapojení do běžných denních aktivit je běžná, což může vést k zanedbávání osobní hygieny a dalším aspektům osobní péče.
- Porucha řeči: Mluva může být méně častá a méně obsažná, až monotónní. Osoba může mít potíže s formulací myšlenek nebo se vyjadřovat velmi stručně.
- Porucha myšlení: Může dojít ke snížení schopnosti plánování, organizování a dokončování úkolů.
- Ztráta zájmu a radosti: Postižené osoby často ztrácejí zájem o dříve oblíbené aktivity a nemají schopnost prožívat radost nebo uspokojení.
Reziduální schizofrenie
Je chronický stav s méně výraznými pozitivními symptomy, ale trvajícími negativními příznaky jako emoční otupělost, nedostatek motivace, zpomalení a sociální izolace.
Nediferencovaná schizofrenie
Představuje kombinaci různých příznaků z výše uvedených typů bez jasného převládání jednoho z nich.
Postschizofrenní deprese
Postschizofrenní deprese je stav, který se může objevit u pacientů po akutní epizodě schizofrenie, obvykle když hlavní psychotické symptomy, jako jsou halucinace nebo bludy, ustoupily. Tento typ deprese je charakteristický převážně negativními symptomy a je spojen s nízkou náladou, nedostatkem motivace, anhedonií (neschopností cítit potěšení), a dalšími typickými depresivními projevy.
Charakteristika postschizofrenní deprese:
- Nízká nálada a smutek: Pacienti se mohou cítit chronicky smutní nebo prázdní bez zjevného důvodu.
- Snížená energie a únavnost: Častý pocit únavy nebo nedostatek energie může být významným problémem.
- Sociální stažení: Stejně jako u schizofrenie, i u postschizofrenní deprese může dojít k odstupování od sociálních kontaktů a aktivit.
- Poruchy myšlení, soustředění a rozhodování
- Pocity beznaděje nebo bezcennosti: Pacienti mohou mít negativní vnímání sebe sama a své budoucnosti.
- Změny v chování: Změny v jídle, spánku a obecném chování.
Léčba postschizofrenní deprese zahrnuje kombinaci antidepresiv, psychoterapie a podpůrných terapií. Vzhledem k tomu, že tito pacienti jsou již léčeni na schizofrenii, je důležité pečlivě vyvážit léčbu tak, aby neinterferovala s léky proti schizofrenii a zároveň efektivně řešila depresivní symptomy. Psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie, může být užitečná pro zlepšení zvládání symptomů, stejně jako podpora zlepšení sociálních dovedností a celkové funkčnosti.
Vzhledem k tomu, že postschizofrenní deprese může negativně ovlivnit celkové uzdravení a kvalitu života, je klíčová její rychlá diagnostika a účinná léčba. Včasná léčba může vést k lepším výsledkům a pomoci pacientům vrátit se k plnějšímu životu.
Léčba schizofrenie
Schizofrenie je chronické psychiatrické onemocnění, které nelze úplně vyléčit, ale jeho symptomy lze účinně kontrolovat a řídit. Léčba schizofrenie zahrnuje kombinaci podpory farmakologické a psychosociální.
Antipsychotika jsou základem farmakologické léčby a pomáhají kontrolovat symptomy poruchy. Psychosociální terapie, včetně individuální a skupinové terapie, podpůrné terapie, pracovní terapie a rodinné poradenství, je podstatná pro pomoc pacientům ve zlepšení jejich funkčních schopností a celkové kvality života. Správná léčba může mnohým lidem umožnit vést produktivní a naplňující život, přestože schizofrenie je obvykle chronická a celoživotní porucha.
Schizofrenie u dětí
Dětská schizofrenie je obecně méně běžná než schizofrenie diagnostikovaná v dospívání nebo dospělosti, a její příznaky se mohou výrazně lišit v závislosti na věku dítěte. U mladších dětí se mohou objevit symptomy jako nesrozumitelná řeč, neobvyklé nebo zvláštní chování, halucinace nebo bludy. Starší děti a adolescenti mohou vykazovat příznaky podobné dospělým, včetně paranoidních bludů, slyšení hlasů nebo extrémního stažení do sebe.
Diagnostika a léčba schizofrenie u dětí vyžaduje multidisciplinární přístup, včetně pediatrů, psychiatrů a psychologů. Léčba obvykle zahrnuje kombinaci léků antipsychotik a terapeutických intervencí zaměřených na zlepšení sociálních dovedností a adaptace. Včasná intervence může zlepšit prognózu a pomoci dětem dosáhnout lepší funkčnosti ve škole a ve vztazích.
Prevence schizofrenie
Prevence schizofrenie je složitá úloha, jelikož přesné příčiny onemocnění jsou těžké pochopit. Nicméně, existují strategie, které mohou potenciálně snížit riziko vývoje schizofrenie nebo zpomalit její nástup. Mezi preventivní opatření patří:
- Zdravý životní styl během těhotenství- vyhýbání se alkoholu, drogám a stresu, což může omezit riziko vzniku neurovývojových problémů u dítěte
- Podpora raného dětského vývoje– prostřednictvím stimulačního a podpůrného prostředí, což může zlepšit odolnost proti psychickým poruchám
- Včasné rozpoznání a léčba psychických problémů
Ačkoliv tato opatření nemohou garantovat prevenci schizofrenie, mohou významně přispět k zlepšení celkového psychického zdraví a kvality života jedince.
Jak poznat schizofrenii?
Diagnostika schizofrenie může být náročná kvůli širokému spektru příznaků, které se liší od osoby k osobě. I když existují různé online testy, které mohou naznačit přítomnost schizofrenie, je nezbytné, aby konečnou diagnózu stanovil psychiatr. Tento odborník provede komplexní hodnocení, které zahrnuje nejen přímé příznaky, ale také osobní zdravotní historii a další relevantní faktory, jako jsou rodinné vazby nebo životní situace.
Správné diagnostikování a následná léčba vyžadují profesionální přístup a pečlivé vyhodnocení všech aspektů. Proto pokud máte podezření na přítomnost schizofrenie neváhejte se obrátit na odborníka. I zde platí pravidlo, čím dříve, tím lépe.
