Lidské tělo není stroj, a tak potřebuje ke správnému fungování dostatek vitamínů a minerálů, které zajistí zdraví a životní vitalitu. Jedním z takových nezbytných prvků je draslík (latinsky kalium), který si navíc tělo není schopno vyrobit, a tak jej musíme v dostatečném množství přijímat z vyváženého jídelníčku, případně z doplňků stravy.
Draslík potřebujeme k tomu, abychom měli zdravé kosti, svaly, ledviny, kardiovaskulární a nervový systém. Kromě toho udržuje rovnováhu tekutin v těle. Nedostatek draslíku (stejně jako jeho nadbytek) může v těle způsobit zdravotní komplikace i vážnějšího charakteru. Odkud ale draslík brát? A jaká je doporučená denní dávka?
V kterých potravinách je draslík?
Draslík se nachází napříč různými potravinami převážně rostlinného původu, a tak by při správně nastaveném jídelníčku nemělo být složité jej do organismu doplnit.
Nejznámější pro svůj obsah draslíku jsou zřejmě banány. Jeden středně velký banán obsahuje cca 350–450 mg draslíku bez ohledu na to, zdali je zelený nebo zralý. Více draslíku však najdete v bramborách – jedna velká brambora může obsahovat až 900 mg, přičemž poměrně velká část (asi 25 %) se nachází ve slupkách. Dostatek draslíku najdete i u sladkých brambor (batát).
Z dalších blahodárných potravin lze zmínit špenát, rajčata, brokolici, kapustu, dýni, červenou řepu, pomeranč, vodní meloun nebo avokádo. Bohaté na draslík jsou též luštěniny (fazole, sója), semínka (dýňová), ovoce v sušené podobě (meruňky, rozinky, švestky nebo goji), některé mléčné produkty a ryby.
Doporučená denní dávka draslíku
To, kolik potřebujeme denně přijmout draslíku, závisí na mnoha faktorech. Přesto však platí, že doporučená denní dávka pro dospělého muže a ženu (18+), resp. pro dívku či chlapce od 15. roku života, by měla činit 3 500 mg. Mladším dětem stačí méně draslíku: pro věk 7–11 měsíců stačí 750 mg, pro děti ve věku 1 až 3 let je potřeba zajistit ze stravy 800 mg draslíku, děti od 4 do 6 let potřebují 1 100 mg, děti od 7 do 10 let 1 800 mg a děti ve věku 11–14 let potřebují 2 700 mg draslíku.
Ačkoliv jsou doporučené denní dávky stanoveny pro různé věkové skupiny, přesto mohou někteří lidé potřebovat více draslíku než běžní lidé – jedná se nejčastěji o těhotné a kojící ženy, sportovce, případně rizikové skupiny (osoby s různým druhem onemocnění – vysoký krevní tlak, mrtvice, osteoporóza nebo ledvinové kameny). Nedostatek draslíku hrozí také cukrovkářům nebo alkoholikům.
Nutno dodat, že zvýšenou potřebu draslíku byste měli konzultovat se svým lékařem. Nadměrný příjem draslíku totiž může vést k tzv. hyperkalémii.
Draslík jako doplněk stravy
Zdroje draslíku jsou poměrně pestré, nicméně jeho úroveň v potravinách klesá, a tak není od věci pomoci si zařazením doplňku stravy do své životosprávy. Kvalitní suplementy by měli do svého životního stylu zařadit zejména. lidé, kteří mají zvýšené nároky na denní dávku draslíku (o nich více výše).
Nízká hladina draslíku totiž může způsobovat mnohé problémy – jde často o oslabenou imunitu, zvýšenou únavu a s tím související zhoršený spánek, problémy se srdcem, vysokým krevním tlakem, zažíváním nebo špatným soustředěním a pamětí. Pokud se budete dlouhodobě potýkat s draslíkovým deficitem, může se u vás rozvinout tzv. hypokalémie.