Co se stane, když vám chybí draslík v těle: příznaky, účinky a zdroje draslíku

Draslík společně s dalšími minerály představuje nezbytný prvek pro správné fungování našeho těla. Spousta lidí však netuší, k čemu všemu ho vlastně potřebujeme a jaké potraviny mimo banány jsou na draslík bohaté. Bez dostatečného příjmu ohrožujeme naše zdraví, a tak doporučujeme přečtení tohoto článku, který se věnuje draslíku, třetímu nejvíce zastoupenému minerálu v těle, a jeho blahodárným účinkům.

Co je to draslík?

Draslík je z chemického hlediska alkalický kov, který se mimo živé organismy nachází i v zemské kůře nebo vodě. Pro člověka představuje velmi důležitý minerál, který se podílí na funkci mnoha biologických procesů v lidském těle. Draslík sehrává svoji úlohu při udržení dostatečného množství vody v buňkách, aby byly zdravé.

Pokud budeme přijímat správné množství draslíku (jeho optimální denní příjem se pohybuje v rozmezí 3 500–4 700 mg), projeví se to zejména na zdraví našeho srdce, kostí, svalů nebo ledvin. Současně prospívá lidem s vysokým krevním tlakem a inzulinovou senzitivou.

Draslík se nachází v buňkách, přičemž jeho drtivou většinu, cca 80 %, najdeme ve svalových buňkách. Zbylých 20 % je potom v kostech, játrech a červených krvinkách. Hladinu draslíku regulují ledviny.

Draslík společně se sodíkem mají vliv na množství vody v těle. Vzhledem k tomu, že lidské tělo je tvořeno z vody, tak uvedené prvky pracují na vytvoření rovnováhy všech tekutin v těle.

Draslík a jeho nedostatek

Nedostatek draslíku může mít kritický dopad na zdraví člověka. Nízká úroveň představuje negativní důsledek na poměr tekutin v těle, což může vést k dehydrataci a poškození ledvin.

Stavy spojené se špatnou úrovní draslíku se nazývají hypokalémie a hyperkalémie. Tyto názvy se odvozují z latinského kalium označující draslík. Oba lékařské termíny vychází z toho, že v těle je buď mnoho nebo naopak málo draslíku. Pokud mluvíme o hypokalémii, pak má lidský organismus tak málo draslíku, že může dojít k ohrožení života.

Hypokalémie má mnoho příčin. Kromě špatné stravy může nedostatek draslíku nejčastěji způsobovat braní diuretických léků, pokles hladiny cukru v krvi, hormonální problémy (zejména nadměrná produkce aldosteronu) nebo problémy zažívacího systému (např. dlouhodobý průjem nebo časté zvracení). Hypokalémie se projevuje pocitem únavy, slabostí, zácpou, ale i problémy se srdcem, které v krajním případě mohou vést i k jeho zástavě.

Naproti tomu hyperkalémie znamená, že je v těle přítomno zbytečně moc draslíku. Příčinou vzniku hyperkalémie bývají často ledvinová onemocnění (akutní nebo chronické selhání ledvin, Addisonova choroba), užívání některých léků, dehydratace, diabetes nebo nadměrná konzumace draslíkových doplňků stravy. Hyperkalémie se ve slabší nebo střední formě výrazně neprojevuje nebo si toho člověk ani nevšimne. Mezi obvyklé příznaky řadíme bolest břicha, průjem, nevolnost, zvracení, ale i poškození srdce.

Jaké jsou zdroje draslíku?

Lidské tělo si draslík nedokáže vyrobit, a tak je potřeba dbát na správnou stravu bohatou na tento minerál, případně užívat kvalitní doplňky stravy. Na jeho dostatečný příjem by se měli zaměřit obzvláště sportovci, senioři, osoby s poruchami příjmu potravy, těhotné a kojící ženy a lidé užívající specifické léky (např. diuretika).

Mezi potraviny bohaté na draslík patří tolik známé banány. Jeden středně velký banán obsahuje cca 400 mg draslíku. Současně na úroveň draslíku nemá vliv to, jestli je banán zelený nebo hodně zralý – můžete si jej tedy dopřát tak, jak ho máte rádi.

Draslík najdete mimo jiné i v avokádu, špenátu, rajčatech, šípcích nebo sušeném ovoci. Z dalších zdrojů bohatých na draslík lze zmínit houby, brambory, bílé fazole, mléčnou čokoládu, ale také kokosovou vodu.